ohnilazombie

Historická vlajka Čech Historickou vlajkou Čech byla bíločervená bikolóra, podobně jako u sousedního Polska. Tato bikolóra měla svou historickou tradici v královském (státním) vojenském praporu, využívající barvy (tzv. tinktury) erbu Českého království. Podle heraldických pravidel se na českém praporu objevovala na horní polovině bílá barva (symbolizující stříbrného českého lva) a na dolní polovině červená barva (symbolizující červené pole štítu).

Velký státní znak České republiky Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí (znak Čech). Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí (znak Moravy). Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí (znak Slezska).

Komerční užití není z důvodu legislativy možné.

Vlajka Evropské unie Modrá vlajka s dvanácti hvězdami. Dříve používaná jako vlajka Rady Evropy, v roce 1985 přijata jako symbol Evropských společenství, ze kterého se stala Evropská unie.

Komerční užití musí respektovat příslušnou legislativu.

Vlajka České republiky Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.

Vlajku lze užít i v rámci komerčního díla, je ale třeba dodržovat pravidla stanovená zákonem!

Velký státní znak České republiky Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí (znak Čech). Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí (znak Moravy). Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí (znak Slezska).

Komerční užití není z důvodu legislativy možné.

Vlajka Evropské unie Modrá vlajka s dvanácti hvězdami. Dříve používaná jako vlajka Rady Evropy, v roce 1985 přijata jako symbol Evropských společenství, ze kterého se stala Evropská unie.

Komerční užití musí respektovat příslušnou legislativu.

Vlajka České republiky Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.

Vlajku lze užít i v rámci komerčního díla, je ale třeba dodržovat pravidla stanovená zákonem!

Zámek Vimperk Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Hrad spravují Janovicové, a to až do roku 1370. Po několika letech se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. V 16. století se dostává do rukou Rožmberků a je postupně přestavován na zámek. Od 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují zámek ve své rodové sídlo.

Zámek Vimperk Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Hrad spravují Janovicové, a to až do roku 1370. Po několika letech se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. V 16. století se dostává do rukou Rožmberků a je postupně přestavován na zámek. Od 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují zámek ve své rodové sídlo.

Zámek Vimperk Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Hrad spravují Janovicové, a to až do roku 1370. Po několika letech se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. V 16. století se dostává do rukou Rožmberků a je postupně přestavován na zámek. Od 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují zámek ve své rodové sídlo.

Zámek Vimperk Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Hrad spravují Janovicové, a to až do roku 1370. Po několika letech se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. V 16. století se dostává do rukou Rožmberků a je postupně přestavován na zámek. Od 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují zámek ve své rodové sídlo.

Zámek Vimperk Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Hrad spravují Janovicové, a to až do roku 1370. Po několika letech se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. V 16. století se dostává do rukou Rožmberků a je postupně přestavován na zámek. Od 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují zámek ve své rodové sídlo.

Zámek Vimperk Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Hrad spravují Janovicové, a to až do roku 1370. Po několika letech se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. V 16. století se dostává do rukou Rožmberků a je postupně přestavován na zámek. Od 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují zámek ve své rodové sídlo.

Haselburg Unikátní, samostatně stojící předsunutá dělostřelecká bašta bývala součástí opevnění hradu Vimperk. Vznikla za kaplířovských přestaveb v 15. století a jejím úkolem byla ochrana severní strany, ohrožené nevýhodnou terénní konfigurací. Hlavní součástí je válcová věž, dnes již pouze dvoupatrová, s branou s výklenkem pro padací most. Nad ním je osazena erbovní deska Kaplířů ze Sulevic s letopočtem 1479.

Haselburg Unikátní, samostatně stojící předsunutá dělostřelecká bašta bývala součástí opevnění hradu Vimperk. Vznikla za kaplířovských přestaveb v 15. století a jejím úkolem byla ochrana severní strany, ohrožené nevýhodnou terénní konfigurací. Hlavní součástí je válcová věž, dnes již pouze dvoupatrová, s branou s výklenkem pro padací most. Nad ním je osazena erbovní deska Kaplířů ze Sulevic s letopočtem 1479.

Kostel navštívení Panny Marie - Vimperk Za datum výstavby se uvádí rok 1365, ale není vyloučeno, že je starší. Tvoří jej nesymetrické dvojlodí s věží v jihozápadním nároží a kaplí sv. Anny, přistavěnou r. 1500. Další úpravy byly prováděny kolem r. 1600 a pak v 18. a 19. století. Loď je sklenuta síťovou křížovou klenbou, severní stranu zdobí fragment nástěnné malby z 15. století.

Socha sv. Jana Nepomuckého - Vimperk Socha sv. Jana Nepomuckého v barokním stylu z roku 1721 před kostelem navštívení Panny Marie na náměstí ve Vimperku.

Kostel navštívení Panny Marie - Vimperk Za datum výstavby se uvádí rok 1365, ale není vyloučeno, že je starší. Tvoří jej nesymetrické dvojlodí s věží v jihozápadním nároží a kaplí sv. Anny, přistavěnou r. 1500. Další úpravy byly prováděny kolem r. 1600 a pak v 18. a 19. století. Loď je sklenuta síťovou křížovou klenbou, severní stranu zdobí fragment nástěnné malby z 15. století.

Socha sv. Floriána na horní kašně - Vimperk V horní kašně na náměstí ve Vimperku stojí na čtyřkbokém hranolu pískovcová socha svatého Floriána v životní velikosti, zhotovená v 19. století a představující světce v běžném provedení s korouhví a zahleděného přes město do údolí Volyňky.

Socha Panny Marie - Vimperk Socha na dolní kašně na náměstí ve Vimperku. Původní socha z dolní kašny se ztratila a v roce 2005 byla nahrazena betonovou plastikou Panny Marie Immaculaty.

Boubínské jezírko Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m. Má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku (u výpusti) 4 m.

Boubínské jezírko Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m. Má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku (u výpusti) 4 m.

Pamětní deska na městské zvonici - Vimperk Na městské zvonici na náměstí ve Vimperku se nachází pamětní deska s výčtem jmen těch, kteří padli v 1. světové válce.

Městská zvonice - Vimperk Hranolová městská věž - zvonice - je původně gotická z doby okolo roku 1500. Dochovalo se z ní kamenné ostění vchodu, sokl s gotickou kordonovou římsou v patře a jeden krakorec původního arkýře. Požár v roce 1861 zničil barokní výzdobu zvonice a při úpravách roku 1909 byly odstraněny také zbytky barokních maleb v průčelí.

Městská zvonice a Kostel navštívení Panny Marie - Vimperk Hranolová městská věž - zvonice - je původně gotická z doby okolo roku 1500.

Farní kostel tvoří nesymetrické dvojlodí s věží v jihozápadním nároží (asi z roku 1365) a kaple sv. Anny (r. 1500).

Černá brána - Vimperk Na strmé cestě z města Vimperk na zámek nelze přehlédnout Černou bránu, jedinou dochovanou z původních čtyř městských bran. Hlídala přístup k zámku ve směru od města a byla součástí opevnění, budovaného od r. 1479. Dvoupatrová brána má lichoběžníkový půdorys a je zakončena vysokou dlátovitou střechou.

Černá brána - Vimperk Na strmé cestě z města Vimperk na zámek nelze přehlédnout Černou bránu, jedinou dochovanou z původních čtyř městských bran. Hlídala přístup k zámku ve směru od města a byla součástí opevnění, budovaného od r. 1479. Dvoupatrová brána má lichoběžníkový půdorys a je zakončena vysokou dlátovitou střechou.

Černá brána - Vimperk Na strmé cestě z města Vimperk na zámek nelze přehlédnout Černou bránu, jedinou dochovanou z původních čtyř městských bran. Hlídala přístup k zámku ve směru od města a byla součástí opevnění, budovaného od r. 1479. Dvoupatrová brána má lichoběžníkový půdorys a je zakončena vysokou dlátovitou střechou.

Černá brána - Vimperk Na strmé cestě z města Vimperk na zámek nelze přehlédnout Černou bránu, jedinou dochovanou z původních čtyř městských bran. Hlídala přístup k zámku ve směru od města a byla součástí opevnění, budovaného od r. 1479. Dvoupatrová brána má lichoběžníkový půdorys a je zakončena vysokou dlátovitou střechou.

Kostel svatého Jana Nepomuckého - Žďár nad Sázavou Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kostel stojí na Moravě na Zelené hoře.