Landscape, scenery, buildings (33)

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Basilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Říp Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 455,2 m n. m.[3] již z daleka viditelný a výrazný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem; jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp-pahorek.

Říp Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 455,2 m n. m.[3] již z daleka viditelný a výrazný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem; jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp-pahorek.

Říp Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 455,2 m n. m.[3] již z daleka viditelný a výrazný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem; jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp-pahorek.

Říp Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 455,2 m n. m.[3] již z daleka viditelný a výrazný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem; jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp-pahorek.

Pamětní deska - ministerstvo průmyslu a obchodu Pamětní deska na budově dnešního ministerstva průmyslu a obchodu nám zobrazuje utrpení českého národa a českého odboje za II. Světové války. Tato budova se dříve jmenovala Petschův palác a byla to budova banky, v době Protektorátu Čechy a Morava zde byla nacisty zřízena hlavní vyšetřovna a úřadovna německé tajné státní policie (gestapo)

Pamětní deska - ministerstvo průmyslu a obchodu Pamětní deska na budově dnešního ministerstva průmyslu a obchodu nám zobrazuje utrpení českého národa a českého odboje za II. Světové války. Tato budova se dříve jmenovala Petschův palác a byla to budova banky, v době Protektorátu Čechy a Morava zde byla nacisty zřízena hlavní vyšetřovna a úřadovna německé tajné státní policie (gestapo)

Pamětní deska - ministerstvo průmyslu a obchodu Pamětní deska na budově dnešního ministerstva průmyslu a obchodu nám zobrazuje utrpení českého národa a českého odboje za II. Světové války. Tato budova se dříve jmenovala Petschův palác a byla to budova banky, v době Protektorátu Čechy a Morava zde byla nacisty zřízena hlavní vyšetřovna a úřadovna německé tajné státní policie (gestapo)

Mohyla Hanče a Vrbaty Mohyla byla postavena na Vrbatově výšině a nedaleko Vrbatovy boudy na památku lyžařů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří nedaleko odtud zahynuli 24.3.1913 při lyžařském mistrovském závodě na 50 kilometrů.

Mohyla Hanče a Vrbaty Mohyla byla postavena na Vrbatově výšině a nedaleko Vrbatovy boudy na památku lyžařů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří nedaleko odtud zahynuli 24.3.1913 při lyžařském mistrovském závodě na 50 kilometrů.

Krannerova kašna a park Národního probuzení Pomník Františka I. neboli Krannerova kašna či Hold českých stavů je stavební a výtvarná novogotická památka nacházející se v parku Národního probuzení na Smetanově nábřeží na Starém Městě v městské části a obvodu Praha 1.

Krannerova kašna a park Národního probuzení Pomník Františka I. neboli Krannerova kašna či Hold českých stavů je stavební a výtvarná novogotická památka nacházející se v parku Národního probuzení na Smetanově nábřeží na Starém Městě v městské části a obvodu Praha 1.

Krannerova kašna a park Národního probuzení Pomník Františka I. neboli Krannerova kašna či Hold českých stavů je stavební a výtvarná novogotická památka nacházející se v parku Národního probuzení na Smetanově nábřeží na Starém Městě v městské části a obvodu Praha 1.