Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná je ve střední Evropě hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje ve větších skupinách.
Holub hřivnáč
Holub hřivnáč (Columba palumbus) je velký druh holuba, ptáka z řádu měkkozobých. S délkou těla 38-43 cm je holub hřivnáč největším druhem holuba ve střední Evropě. V rozpětí křídel měří 68-77 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 350-680 g.
Holub hřivnáč
Holub hřivnáč (Columba palumbus) je velký druh holuba, ptáka z řádu měkkozobých. S délkou těla 38-43 cm je holub hřivnáč největším druhem holuba ve střední Evropě. V rozpětí křídel měří 68-77 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 350-680 g.
Holub hřivnáč
Holub hřivnáč (Columba palumbus) je velký druh holuba, ptáka z řádu měkkozobých. S délkou těla 38-43 cm je holub hřivnáč největším druhem holuba ve střední Evropě. V rozpětí křídel měří 68-77 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 350-680 g.
Mláďata Strakapouda středního (Dendrocopos medius)
Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) je středně velkým druhem šplhavce z čeledi datlovitých (Picidae).Žije na rozsáhlém území Evropy, v rozmezí od Kantaberského pohoří přes Pyreneje, velkou část Francie, Belgie a střední Evropu až po západní okraj evropské části Ruska.
Páskovka keřová (Cepaea hortensis)
Páskovka keřová (Cepaea hortensis) je běžný druh suchozemského plže s žlutou či naoranžovělou ulitou s hnědými pruhy. Řadí se do čeledi hlemýžďovití (Helicidae). Vyskytuje se v křovinách, vlhčích listnatých či smíšených lesích.