Animals (459)

Gorila nížinná Zoo Praha Gorila nížinná (Gorilla gorilla) je jedním ze dvou druhů goril.Gorily jsou největší a nejmohutnější z lidoopů. Dospělí samci působí velice impozantně, protože mají nejen masivní svaly, ale navíc vysoký hřeben na temenní kosti, který vypadá jako přilba. Ve skutečnosti slouží k úponu žvýkacích svalů. Zbarvení srsti je převážně černé, často s hnědým nádechem na hlavě. Obličej je černý stejně jako dlaně a chodidla. Oči namířené dopředu jsou hnědé a chráněné vystouplými nadočnicovými oblouky.

Gorila nížinná Zoo Praha Gorila nížinná (Gorilla gorilla) je jedním ze dvou druhů goril.Gorily jsou největší a nejmohutnější z lidoopů. Dospělí samci působí velice impozantně, protože mají nejen masivní svaly, ale navíc vysoký hřeben na temenní kosti, který vypadá jako přilba. Ve skutečnosti slouží k úponu žvýkacích svalů. Zbarvení srsti je převážně černé, často s hnědým nádechem na hlavě. Obličej je černý stejně jako dlaně a chodidla. Oči namířené dopředu jsou hnědé a chráněné vystouplými nadočnicovými oblouky.

Gorila nížinná Zoo Praha Gorila nížinná (Gorilla gorilla) je jedním ze dvou druhů goril.Gorily jsou největší a nejmohutnější z lidoopů. Dospělí samci působí velice impozantně, protože mají nejen masivní svaly, ale navíc vysoký hřeben na temenní kosti, který vypadá jako přilba. Ve skutečnosti slouží k úponu žvýkacích svalů. Zbarvení srsti je převážně černé, často s hnědým nádechem na hlavě. Obličej je černý stejně jako dlaně a chodidla. Oči namířené dopředu jsou hnědé a chráněné vystouplými nadočnicovými oblouky.

Gorila nížinná Zoo Praha Gorila nížinná (Gorilla gorilla) je jedním ze dvou druhů goril.Gorily jsou největší a nejmohutnější z lidoopů. Dospělí samci působí velice impozantně, protože mají nejen masivní svaly, ale navíc vysoký hřeben na temenní kosti, který vypadá jako přilba. Ve skutečnosti slouží k úponu žvýkacích svalů. Zbarvení srsti je převážně černé, často s hnědým nádechem na hlavě. Obličej je černý stejně jako dlaně a chodidla. Oči namířené dopředu jsou hnědé a chráněné vystouplými nadočnicovými oblouky.

Žirafa Zoo Praha Žirafa Rothschildova, psáno také jako žirafa Rotschildova, (Giraffa camelopardalis rothschildi nebo Giraffa camelopardalis rotschildi) je druhý nejvíce ohrožený poddruh žirafy jen s několika sty žijícími jedinci (podle jiných údajů žije v přírodě několik tisíc jedinců). Na základě nových molekulárních analýz z r. 2016 již není považována za samostatný poddruh, ale za ekotyp jiného poddruhu žirafy - žirafy núbijské (Giraffa camelopardalis camelopardalis).

Žirafa Zoo praha Žirafa Rothschildova, psáno také jako žirafa Rotschildova, (Giraffa camelopardalis rothschildi nebo Giraffa camelopardalis rotschildi) je druhý nejvíce ohrožený poddruh žirafy jen s několika sty žijícími jedinci (podle jiných údajů žije v přírodě několik tisíc jedinců). Na základě nových molekulárních analýz z r. 2016 již není považována za samostatný poddruh, ale za ekotyp jiného poddruhu žirafy - žirafy núbijské (Giraffa camelopardalis camelopardalis).

Žirafa Zoo Praha Žirafa Rothschildova, psáno také jako žirafa Rotschildova, (Giraffa camelopardalis rothschildi nebo Giraffa camelopardalis rotschildi) je druhý nejvíce ohrožený poddruh žirafy jen s několika sty žijícími jedinci (podle jiných údajů žije v přírodě několik tisíc jedinců). Na základě nových molekulárních analýz z r. 2016 již není považována za samostatný poddruh, ale za ekotyp jiného poddruhu žirafy - žirafy núbijské (Giraffa camelopardalis camelopardalis).

Žirafa Zoo Praha Žirafa Rothschildova, psáno také jako žirafa Rotschildova, (Giraffa camelopardalis rothschildi nebo Giraffa camelopardalis rotschildi) je druhý nejvíce ohrožený poddruh žirafy jen s několika sty žijícími jedinci (podle jiných údajů žije v přírodě několik tisíc jedinců). Na základě nových molekulárních analýz z r. 2016 již není považována za samostatný poddruh, ale za ekotyp jiného poddruhu žirafy - žirafy núbijské (Giraffa camelopardalis camelopardalis).

Žirafa Zoo Praha Žirafa Rothschildova, psáno také jako žirafa Rotschildova, (Giraffa camelopardalis rothschildi nebo Giraffa camelopardalis rotschildi) je druhý nejvíce ohrožený poddruh žirafy jen s několika sty žijícími jedinci (podle jiných údajů žije v přírodě několik tisíc jedinců). Na základě nových molekulárních analýz z r. 2016 již není považována za samostatný poddruh, ale za ekotyp jiného poddruhu žirafy - žirafy núbijské (Giraffa camelopardalis camelopardalis).

Žirafa Zoo Praha Žirafa Rothschildova, psáno také jako žirafa Rotschildova, (Giraffa camelopardalis rothschildi nebo Giraffa camelopardalis rotschildi) je druhý nejvíce ohrožený poddruh žirafy jen s několika sty žijícími jedinci (podle jiných údajů žije v přírodě několik tisíc jedinců). Na základě nových molekulárních analýz z r. 2016 již není považována za samostatný poddruh, ale za ekotyp jiného poddruhu žirafy - žirafy núbijské (Giraffa camelopardalis camelopardalis).

Žirafa Zoo Praha Žirafa Rothschildova, psáno také jako žirafa Rotschildova, (Giraffa camelopardalis rothschildi nebo Giraffa camelopardalis rotschildi) je druhý nejvíce ohrožený poddruh žirafy jen s několika sty žijícími jedinci (podle jiných údajů žije v přírodě několik tisíc jedinců). Na základě nových molekulárních analýz z r. 2016 již není považována za samostatný poddruh, ale za ekotyp jiného poddruhu žirafy - žirafy núbijské (Giraffa camelopardalis camelopardalis).

Kachna divoká Kachna divoká (Anas platyrhynchos), zvaná březňačka,[zdroj?] je pták z čeledi kachnovitých. Patří mezi ekologicky nejúspěšnější druhy ptáků, který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím životním podmínkám. Je největší plovavou kachnou žijící v Česku.

Kachna divoká Kachna divoká (Anas platyrhynchos), zvaná březňačka,[zdroj?] je pták z čeledi kachnovitých. Patří mezi ekologicky nejúspěšnější druhy ptáků, který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím životním podmínkám. Je největší plovavou kachnou žijící v Česku.

Potápka roháč Potápka roháč (Podiceps cristatus) je středně velký vodní pták z řádu potápek a největší zástupce tohoto řádu v Evropě.

Potápka roháč Potápka roháč (Podiceps cristatus) je středně velký vodní pták z řádu potápek a největší zástupce tohoto řádu v Evropě.

Potápka roháč Potápka roháč (Podiceps cristatus) je středně velký vodní pták z řádu potápek a největší zástupce tohoto řádu v Evropě.

Hrdlička zahradní Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) je středně velký pták z čeledi holubovitých (Columbidae).

Sršeň obecná Sršeň obecná (Vespa crabro) je největším evropským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Stavbou těla se velmi podobá běžnějším vosám, nicméně je větší a poněkud jinak zbarvená. Dosahuje délky 18–35 mm. Na těle se střídá žlutá, černohnědá a cihlová barva. Staví si oválné papírové hnízdo, které může měřit v průměru až 80 cm. Je to sociální hmyz, jenž žije ve společenstvech, která mohou čítat až okolo 1700 jedinců. Ta tvoří samice (královny), dělnice, samci a nedospělí jedinci. Samice a dělnice mají silná kusadla a žihadlo s jedem, samcům žihadlo chybí a kusadla mají měkčí. Jde o dravý druh, který své larvy zásobuje různým hmyzem (především mouchami, můrami, vosami, vážkami a včelami) a pavoukovci. Dospělci se živí většinou sladkou šťávou z ovoce, květů a mízou stromů, hmyz konzumuje královna krátce po svém probuzení z hibernace, aby získala bílkoviny.

Pokud není podrážděná, nechová se sršeň agresivně a lidí si nevšímá ani v blízkosti hnízda. Její jed sice působí značnou bolest, ale jinak je poměrně slabý, například v porovnání se včelím. Lidé často považují sršeň za škůdce a obtížný hmyz, ale tato pověst je do značné míry nezasloužená.

Sršeň obecná Sršeň obecná (Vespa crabro) je největším evropským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Stavbou těla se velmi podobá běžnějším vosám, nicméně je větší a poněkud jinak zbarvená. Dosahuje délky 18–35 mm. Na těle se střídá žlutá, černohnědá a cihlová barva. Staví si oválné papírové hnízdo, které může měřit v průměru až 80 cm. Je to sociální hmyz, jenž žije ve společenstvech, která mohou čítat až okolo 1700 jedinců. Ta tvoří samice (královny), dělnice, samci a nedospělí jedinci. Samice a dělnice mají silná kusadla a žihadlo s jedem, samcům žihadlo chybí a kusadla mají měkčí. Jde o dravý druh, který své larvy zásobuje různým hmyzem (především mouchami, můrami, vosami, vážkami a včelami) a pavoukovci. Dospělci se živí většinou sladkou šťávou z ovoce, květů a mízou stromů, hmyz konzumuje královna krátce po svém probuzení z hibernace, aby získala bílkoviny.

Pokud není podrážděná, nechová se sršeň agresivně a lidí si nevšímá ani v blízkosti hnízda. Její jed sice působí značnou bolest, ale jinak je poměrně slabý, například v porovnání se včelím. Lidé často považují sršeň za škůdce a obtížný hmyz, ale tato pověst je do značné míry nezasloužená.

Sršeň obecná Sršeň obecná (Vespa crabro) je největším evropským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Stavbou těla se velmi podobá běžnějším vosám, nicméně je větší a poněkud jinak zbarvená. Dosahuje délky 18–35 mm. Na těle se střídá žlutá, černohnědá a cihlová barva. Staví si oválné papírové hnízdo, které může měřit v průměru až 80 cm. Je to sociální hmyz, jenž žije ve společenstvech, která mohou čítat až okolo 1700 jedinců. Ta tvoří samice (královny), dělnice, samci a nedospělí jedinci. Samice a dělnice mají silná kusadla a žihadlo s jedem, samcům žihadlo chybí a kusadla mají měkčí. Jde o dravý druh, který své larvy zásobuje různým hmyzem (především mouchami, můrami, vosami, vážkami a včelami) a pavoukovci. Dospělci se živí většinou sladkou šťávou z ovoce, květů a mízou stromů, hmyz konzumuje královna krátce po svém probuzení z hibernace, aby získala bílkoviny.

Pokud není podrážděná, nechová se sršeň agresivně a lidí si nevšímá ani v blízkosti hnízda. Její jed sice působí značnou bolest, ale jinak je poměrně slabý, například v porovnání se včelím. Lidé často považují sršeň za škůdce a obtížný hmyz, ale tato pověst je do značné míry nezasloužená.

Sršeň obecná Sršeň obecná (Vespa crabro) je největším evropským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Stavbou těla se velmi podobá běžnějším vosám, nicméně je větší a poněkud jinak zbarvená. Dosahuje délky 18–35 mm. Na těle se střídá žlutá, černohnědá a cihlová barva. Staví si oválné papírové hnízdo, které může měřit v průměru až 80 cm. Je to sociální hmyz, jenž žije ve společenstvech, která mohou čítat až okolo 1700 jedinců. Ta tvoří samice (královny), dělnice, samci a nedospělí jedinci. Samice a dělnice mají silná kusadla a žihadlo s jedem, samcům žihadlo chybí a kusadla mají měkčí. Jde o dravý druh, který své larvy zásobuje různým hmyzem (především mouchami, můrami, vosami, vážkami a včelami) a pavoukovci. Dospělci se živí většinou sladkou šťávou z ovoce, květů a mízou stromů, hmyz konzumuje královna krátce po svém probuzení z hibernace, aby získala bílkoviny.

Pokud není podrážděná, nechová se sršeň agresivně a lidí si nevšímá ani v blízkosti hnízda. Její jed sice působí značnou bolest, ale jinak je poměrně slabý, například v porovnání se včelím. Lidé často považují sršeň za škůdce a obtížný hmyz, ale tato pověst je do značné míry nezasloužená.

Sršeň obecná Sršeň obecná (Vespa crabro) je největším evropským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Stavbou těla se velmi podobá běžnějším vosám, nicméně je větší a poněkud jinak zbarvená. Dosahuje délky 18–35 mm. Na těle se střídá žlutá, černohnědá a cihlová barva. Staví si oválné papírové hnízdo, které může měřit v průměru až 80 cm. Je to sociální hmyz, jenž žije ve společenstvech, která mohou čítat až okolo 1700 jedinců. Ta tvoří samice (královny), dělnice, samci a nedospělí jedinci. Samice a dělnice mají silná kusadla a žihadlo s jedem, samcům žihadlo chybí a kusadla mají měkčí. Jde o dravý druh, který své larvy zásobuje různým hmyzem (především mouchami, můrami, vosami, vážkami a včelami) a pavoukovci. Dospělci se živí většinou sladkou šťávou z ovoce, květů a mízou stromů, hmyz konzumuje královna krátce po svém probuzení z hibernace, aby získala bílkoviny.

Pokud není podrážděná, nechová se sršeň agresivně a lidí si nevšímá ani v blízkosti hnízda. Její jed sice působí značnou bolest, ale jinak je poměrně slabý, například v porovnání se včelím. Lidé často považují sršeň za škůdce a obtížný hmyz, ale tato pověst je do značné míry nezasloužená.

Sršeň obecná

Sýkora koňadra Sýkora koňadra (Parus major) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Jedná se o největší a nejrozšířenější ze všech evropských druhů sýkor. Původně dávala přednost listnatým lesům, ale dnes žije také v parcích a zahradách a velmi dobře se naučila využívat blízkosti lidí ve svůj prospěch. Koňadra je poměrně výrazně zbarvená. Má žluté břicho s podélným černým pruhem, černou čepičku a černě lemované bílé líce. V létě se živí hmyzem, ale v zimě musí přejít na semena s vysokým obsahem tuku, která často nachází na krmítkách (nejlépe slunečnice) a je ochotna si pro ně přiletět až na lidskou ruku.

Sýkora koňadra Sýkora koňadra (Parus major) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Jedná se o největší a nejrozšířenější ze všech evropských druhů sýkor. Původně dávala přednost listnatým lesům, ale dnes žije také v parcích a zahradách a velmi dobře se naučila využívat blízkosti lidí ve svůj prospěch. Koňadra je poměrně výrazně zbarvená. Má žluté břicho s podélným černým pruhem, černou čepičku a černě lemované bílé líce. V létě se živí hmyzem, ale v zimě musí přejít na semena s vysokým obsahem tuku, která často nachází na krmítkách (nejlépe slunečnice) a je ochotna si pro ně přiletět až na lidskou ruku.

Sýkora koňadra Sýkora koňadra (Parus major) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Jedná se o největší a nejrozšířenější ze všech evropských druhů sýkor. Původně dávala přednost listnatým lesům, ale dnes žije také v parcích a zahradách a velmi dobře se naučila využívat blízkosti lidí ve svůj prospěch. Koňadra je poměrně výrazně zbarvená. Má žluté břicho s podélným černým pruhem, černou čepičku a černě lemované bílé líce. V létě se živí hmyzem, ale v zimě musí přejít na semena s vysokým obsahem tuku, která často nachází na krmítkách (nejlépe slunečnice) a je ochotna si pro ně přiletět až na lidskou ruku.

Sýkora koňadra Sýkora koňadra (Parus major) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Jedná se o největší a nejrozšířenější ze všech evropských druhů sýkor. Původně dávala přednost listnatým lesům, ale dnes žije také v parcích a zahradách a velmi dobře se naučila využívat blízkosti lidí ve svůj prospěch. Koňadra je poměrně výrazně zbarvená. Má žluté břicho s podélným černým pruhem, černou čepičku a černě lemované bílé líce. V létě se živí hmyzem, ale v zimě musí přejít na semena s vysokým obsahem tuku, která často nachází na krmítkách (nejlépe slunečnice) a je ochotna si pro ně přiletět až na lidskou ruku.

Sýkora koňadra Sýkora koňadra (Parus major) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Jedná se o největší a nejrozšířenější ze všech evropských druhů sýkor. Původně dávala přednost listnatým lesům, ale dnes žije také v parcích a zahradách a velmi dobře se naučila využívat blízkosti lidí ve svůj prospěch. Koňadra je poměrně výrazně zbarvená. Má žluté břicho s podélným černým pruhem, černou čepičku a černě lemované bílé líce. V létě se živí hmyzem, ale v zimě musí přejít na semena s vysokým obsahem tuku, která často nachází na krmítkách (nejlépe slunečnice) a je ochotna si pro ně přiletět až na lidskou ruku.

Sýkora koňadra Sýkora koňadra (Parus major) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Jedná se o největší a nejrozšířenější ze všech evropských druhů sýkor. Původně dávala přednost listnatým lesům, ale dnes žije také v parcích a zahradách a velmi dobře se naučila využívat blízkosti lidí ve svůj prospěch. Koňadra je poměrně výrazně zbarvená. Má žluté břicho s podélným černým pruhem, černou čepičku a černě lemované bílé líce. V létě se živí hmyzem, ale v zimě musí přejít na semena s vysokým obsahem tuku, která často nachází na krmítkách (nejlépe slunečnice) a je ochotna si pro ně přiletět až na lidskou ruku.

Sýkora koňadra Sýkora koňadra (Parus major) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Jedná se o největší a nejrozšířenější ze všech evropských druhů sýkor. Původně dávala přednost listnatým lesům, ale dnes žije také v parcích a zahradách a velmi dobře se naučila využívat blízkosti lidí ve svůj prospěch. Koňadra je poměrně výrazně zbarvená. Má žluté břicho s podélným černým pruhem, černou čepičku a černě lemované bílé líce. V létě se živí hmyzem, ale v zimě musí přejít na semena s vysokým obsahem tuku, která často nachází na krmítkách (nejlépe slunečnice) a je ochotna si pro ně přiletět až na lidskou ruku.