Animals (1907)

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Pěnice černohlavá Rozlišuje se celkem 5 poddruhů: pěnice černohlavá evropská, obývající většinu Evropy a západní Sibiř, p. č. španělská, žijící na Pyrenejském poloostrově, Madeiře, Kanárských ostrovech a zřejmě též v Maroku a Alžírsku, p. č. italská, obývající území od východního Španělska po střední a severní Itálii a zřejmě i Tunisko, p. č. kavkazská, žijící na Kavkaze a Blízkém východě. Pátý poddruh obývá Kapverdské ostrovy a Azory.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Krysa obecná Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem. Oproti němu má delší ocas a uši, ale celkově je subtilnější.

Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60 jedinců.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.