Kříž od Vojtěcha Cassanovy
Podle farní kroniky ne Tetíně, nechal tento kříž vystavět benediktínský mnich Vojtěch Cassanova. Pod vstupním kamenem do kostela je pohřben Vojtěch Cassanova, který nechal v 18. století postavit votivní kříž stojící dnes před zdí u hlavního vchodu na hřbitov.
Kříž od Vojtěcha Cassanovy
Podle farní kroniky ne Tetíně, nechal tento kříž vystavět benediktínský mnich Vojtěch Cassanova. Pod vstupním kamenem do kostela je pohřben Vojtěch Cassanova, který nechal v 18. století postavit votivní kříž stojící dnes před zdí u hlavního vchodu na hřbitov.
Kříž od Vojtěcha Cassanovy
Podle farní kroniky ne Tetíně, nechal tento kříž vystavět benediktínský mnich Vojtěch Cassanova. Pod vstupním kamenem do kostela je pohřben Vojtěch Cassanova, který nechal v 18. století postavit votivní kříž stojící dnes před zdí u hlavního vchodu na hřbitov.
Lenonova zeď na Malé Straně
Lennonova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.
Lenonova zeď na Malé Straně
Lennonova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.
Lenonova zeď na Malé Straně
Lennonova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.
Lenonova zeď na Malé Straně
Lennonova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.
Lenonova zeď na Malé Straně
Lennonova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.
Lenonova zeď na Malé Straně
Lennonova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.
Lenonova zeď na Malé Straně
Lennonova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.
Petřín je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Najdeme zde skály, zejména z pískovce. Na vrcholu je spousta sakrálních staveb a málokdo ví, že zde bylo také popraviště, které až za vlády Karla IV. bylo přesunuto na Vítkov. Je zde také hvězdárna a zrcadlové bludiště.
Petřín je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Najdeme zde skály, zejména z pískovce. Na vrcholu je spousta sakrálních staveb a málokdo ví, že zde bylo také popraviště, které až za vlády Karla IV. bylo přesunuto na Vítkov. Je zde také hvězdárna a zrcadlové bludiště.
Praha - Petřín
V záběru - hladová zeď, postavena na rozkaz Karla IV.
Petřín je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Najdeme zde skály, zejména z pískovce. Na vrcholu je spousta sakrálních staveb a málokdo ví, že zde bylo také popraviště, které až za vlády Karla IV. bylo přesunuto na Vítkov. Je zde také hvězdárna a zrcadlové bludiště.
Petřín je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Najdeme zde skály, zejména z pískovce. Na vrcholu je spousta sakrálních staveb a málokdo ví, že zde bylo také popraviště, které až za vlády Karla IV. bylo přesunuto na Vítkov. Je zde také hvězdárna a zrcadlové bludiště.
Praha - Nový Svět
Nový Svět je bývalým předměstím Hradčan, které vzniklo v polovině 14. století. V roce 1360 rozhodnutím Karla IV. bylo začleněno k Hradčanům. Na Novém Světě žilo a žije spousty významných osobností a umělců. Např. v 16. století Tycho Brahe.
Praha - Nový Svět
Nový Svět je bývalým předměstím Hradčan, které vzniklo v polovině 14. století. V roce 1360 rozhodnutím Karla IV. bylo začleněno k Hradčanům. Na Novém Světě žilo a žije spousty významných osobností a umělců. Např. v 16. století Tycho Brahe.
Hrad Krakovec
Hrad Krakovec je zřícenina gotického hradu přestavěného na renesanční zámek. Nachází se přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférické rezervace UNESCO.Hrad je jedním mezi hradem a zámkem. Založen 1381 Jírou z Roztok, oblíbenec krále Václava IV. Dnes je hrad státní, správcem je Národní památkový ústav.
Hrad Zvíkov
Státní hrad Zvíkov je nad vodní nádrží Orlík. Stojí na skalnaté ostrožně ve výšce 370 m.n.m. Hrad byl založen kolem roku 1234 za vlády Přemysla Otakara I. V roce 1429 hrad obléhali husité, hrad ale nebyl dobyt. Do roku 1947 patřil hrad rodu Schwarzenbergů a v roce 1950 jim byl zabaven a stal se Státním hradem.
Kladruby
Městečko Kladruby z pohledu od kláštera Kladruby u Stříbra.
Hrad Točník
Státní hrad Točník. První zmínka z roku 1398. Založen králem Václavem IV. jako náhrada za menší a vyhořelý hrad Žebrák. Úspěšně se ubránil husitskému obléhání v letech 1424 - 1430. V roce 1923 prodal kníže Josef Colloredo-Mansfeld zpustlý hrad Točník za 10.000 korun Klubu československých turistů. Od roku 1953 hrad patří státu, který ho dle možností postupně rekonstruuje.
Hrad Točník
Státní hrad Točník. První zmínka z roku 1398. Založen králem Václavem IV. jako náhrada za menší a vyhořelý hrad Žebrák. Úspěšně se ubránil husitskému obléhání v letech 1424 - 1430. V roce 1923 prodal kníže Josef Colloredo-Mansfeld zpustlý hrad Točník za 10.000 korun Klubu československých turistů. Od roku 1953 hrad patří státu, který ho dle možností postupně rekonstruuje.
Hrad Točník
Státní hrad Točník. První zmínka z roku 1398. Založen králem Václavem IV. jako náhrada za menší a vyhořelý hrad Žebrák. Úspěšně se ubránil husitskému obléhání v letech 1424 - 1430. V roce 1923 prodal kníže Josef Colloredo-Mansfeld zpustlý hrad Točník za 10.000 korun Klubu československých turistů. Od roku 1953 hrad patří státu, který ho dle možností postupně rekonstruuje.