Rezultati (341)

Degas, Edgar (1834-1917) - Dancers in Blue Pastel on Bristol board, Impressionism, c. 1898, France, State A. Pushkin Museum of Fine Arts, Moscow, 65x65.

Fotografii v plném rozlišení zašleme na vyžádání.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Bodlák obecný Bodlák obecný je vyšší dvouletá ostnitá bylina s vřetenovitým kořenem. Je dosti rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách. Jedná se o nepříjemný plevelný druh.

Obvykle 30–100 cm vysoká bylina může dosahovat výšky až 150 cm.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Ovce domácí Ovce domácí je malým domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso.



Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku bylo chováno v roce 2011 209 052 ovcí.

Mořina - obec v zimě Mořina je obec v okrese Beroun, asi 11 km východně od Berouna. Žije zde 842 obyvatel.



První zmínka o obci se nachází v historických pramenech v roce 1338, kdy si Štěpán z Tetína se svolením krále Jana Lucemburského směnil statek s řádem křižovníků s červenou hvězdou. Dále tento dvorec se čtyřmi lány polností vlastnil král Karel IV.

Mořina - obec v zimě Mořina je obec v okrese Beroun, asi 11 km východně od Berouna. Žije zde 842 obyvatel.



První zmínka o obci se nachází v historických pramenech v roce 1338, kdy si Štěpán z Tetína se svolením krále Jana Lucemburského směnil statek s řádem křižovníků s červenou hvězdou. Dále tento dvorec se čtyřmi lány polností vlastnil král Karel IV.

Mořina - obec v zimě Mořina je obec v okrese Beroun, asi 11 km východně od Berouna. Žije zde 842 obyvatel.



První zmínka o obci se nachází v historických pramenech v roce 1338, kdy si Štěpán z Tetína se svolením krále Jana Lucemburského směnil statek s řádem křižovníků s červenou hvězdou. Dále tento dvorec se čtyřmi lány polností vlastnil král Karel IV.

Mořina - obec v zimě Mořina je obec v okrese Beroun, asi 11 km východně od Berouna. Žije zde 842 obyvatel.



První zmínka o obci se nachází v historických pramenech v roce 1338, kdy si Štěpán z Tetína se svolením krále Jana Lucemburského směnil statek s řádem křižovníků s červenou hvězdou. Dále tento dvorec se čtyřmi lány polností vlastnil král Karel IV.

Mořina - obec v zimě Mořina je obec v okrese Beroun, asi 11 km východně od Berouna. Žije zde 842 obyvatel.



První zmínka o obci se nachází v historických pramenech v roce 1338, kdy si Štěpán z Tetína se svolením krále Jana Lucemburského směnil statek s řádem křižovníků s červenou hvězdou. Dále tento dvorec se čtyřmi lány polností vlastnil král Karel IV.

Mořina - obec v zimě Mořina je obec v okrese Beroun, asi 11 km východně od Berouna. Žije zde 842 obyvatel.



První zmínka o obci se nachází v historických pramenech v roce 1338, kdy si Štěpán z Tetína se svolením krále Jana Lucemburského směnil statek s řádem křižovníků s červenou hvězdou. Dále tento dvorec se čtyřmi lány polností vlastnil král Karel IV.