Results (22)

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží V záběru - turistická výzdoba čekárny.

Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Popradské Pleso - nádraží Popradské Pleso - nádraží, je malá vlaková zastávka na trati Štrbské Pleso - Starý Smokovec. Tato zastávka je v samém centru Vysokých Tater na Slovensku a po silnici je zde poslední možnost parkování vozidel. Dále už je závora a nejpřísnější zóna TANAP.

Zastávka je využívaná hlavně turisty při výstupu na Popradské pleso, které je ledovcovým jezerem a leží v nadmořské výšce 1494,3 m.n.m.

Park v Konstantinových lázních V záběru - zadní část Prusíkova pramene.



První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních V záběru - detail na Prusíkův pramen.



První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.

Park v Konstantinových lázních První vize po etapách vznikajícího parku pro radost byla na světě v roce 2003, kdy se v rámci projektu Mikroregionu Konstantinolázeňsko (plánování a vytváření studií úprav veřejných prostranství za účasti veřejnosti) narodila studie využití nevyužité louky v těsné blízkosti centra lázní v parkovou zónu.