Results (73)

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Barrandovské terasy Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších)

Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět navráceny.

Muzeum Vojty Náprstka Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - přefotografované foto.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - artefakt cestovatele p. Emila Holuba.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.

Muzeum Vojty Náprstka V záběru - artefakty cestovatele p. Emila Holuba.



Vojta Náprstek, původním německým jménem Adalbert Fingerhut, (17. dubna 1826 Praha – 2. září 1894 Praha) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.

Rád cestoval do Asie, Afriky, Ameriky.