Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Hrad a zámek Zbiroh byl založen na počátku 13-tého století Břetislavem ze Zbiroha. Mezi majitele mimo jiné patřil rod Rožmberků, Lobkoviců a poslední majitel byl Colloredo - Mansfeld. V letech 1912 - 1928 zde bydlel a tvořil Alfons Mucha. V roce 1943 - 1945 je zámek sídlem štábu SS. V současnosti je vlastníkem firma Gastro Žofín.
Zámek Hluboká byl vystaven ve 13. století. Majitelem původně hradu byl Jan Adolf I. z rodu Schwanzenbergů. Nyní je zámek spravován Národním Památkovým ústavem a součástí zámecké zahrady je i anglický park se vzácnou sochařskou výzdobou.