Zámek Kačina
Čelní pohled na sloupy u vchodu do zámku Kačina u Čáslavi.
Meteorologický sloup - Františkovy Lázně
Vznik meteorologického sloupu ve Františkových Lázních se datuje na 15. květen roku 1882, kdy byl předán veřejnosti. Zasloužil se tehdy o to místní „Zkrášlovací spolek ve Františkových Lázních“, který nedlouho před tímto datem vznikl, a stavba meteorologického sloupu byla jedna z jeho prvních realizovaných akcí. Sloup byl původně postaven na jiném místě, asi 50 metrů jihozápadně od stávajícího místa mezi objekty č.p.16 a dnešním objektem Plynových lázní. Na počátku 20 století před výstavbou lázeňské kolonády bylo rozhodnuto, že meteorologický sloup bude přemístěn na dnešní místo.
Meteorologický sloup - Františkovy Lázně
Vznik meteorologického sloupu ve Františkových Lázních se datuje na 15. květen roku 1882, kdy byl předán veřejnosti. Zasloužil se tehdy o to místní „Zkrášlovací spolek ve Františkových Lázních“, který nedlouho před tímto datem vznikl, a stavba meteorologického sloupu byla jedna z jeho prvních realizovaných akcí. Sloup byl původně postaven na jiném místě, asi 50 metrů jihozápadně od stávajícího místa mezi objekty č.p.16 a dnešním objektem Plynových lázní. Na počátku 20 století před výstavbou lázeňské kolonády bylo rozhodnuto, že meteorologický sloup bude přemístěn na dnešní místo.
Meteorologický sloup - Františkovy Lázně
Vznik meteorologického sloupu ve Františkových Lázních se datuje na 15. květen roku 1882, kdy byl předán veřejnosti. Zasloužil se tehdy o to místní „Zkrášlovací spolek ve Františkových Lázních“, který nedlouho před tímto datem vznikl, a stavba meteorologického sloupu byla jedna z jeho prvních realizovaných akcí. Sloup byl původně postaven na jiném místě, asi 50 metrů jihozápadně od stávajícího místa mezi objekty č.p.16 a dnešním objektem Plynových lázní. Na počátku 20 století před výstavbou lázeňské kolonády bylo rozhodnuto, že meteorologický sloup bude přemístěn na dnešní místo.
Meteorologický sloup - Františkovy Lázně
Vznik meteorologického sloupu ve Františkových Lázních se datuje na 15. květen roku 1882, kdy byl předán veřejnosti. Zasloužil se tehdy o to místní „Zkrášlovací spolek ve Františkových Lázních“, který nedlouho před tímto datem vznikl, a stavba meteorologického sloupu byla jedna z jeho prvních realizovaných akcí. Sloup byl původně postaven na jiném místě, asi 50 metrů jihozápadně od stávajícího místa mezi objekty č.p.16 a dnešním objektem Plynových lázní. Na počátku 20 století před výstavbou lázeňské kolonády bylo rozhodnuto, že meteorologický sloup bude přemístěn na dnešní místo.
Meteorologický sloup - Františkovy Lázně
Vznik meteorologického sloupu ve Františkových Lázních se datuje na 15. květen roku 1882, kdy byl předán veřejnosti. Zasloužil se tehdy o to místní „Zkrášlovací spolek ve Františkových Lázních“, který nedlouho před tímto datem vznikl, a stavba meteorologického sloupu byla jedna z jeho prvních realizovaných akcí. Sloup byl původně postaven na jiném místě, asi 50 metrů jihozápadně od stávajícího místa mezi objekty č.p.16 a dnešním objektem Plynových lázní. Na počátku 20 století před výstavbou lázeňské kolonády bylo rozhodnuto, že meteorologický sloup bude přemístěn na dnešní místo.
Boží muka
Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Občas bývá název Boží muka (nesprávně) používán také pro krucifix situovaný ve venkovním prostoru. Mají symbolizovat sloup, u něhož byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus. Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či v místech, kde někdo zahynul. Často bývají obklopena památnými stromy.
Boží muka
Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Občas bývá název Boží muka (nesprávně) používán také pro krucifix situovaný ve venkovním prostoru. Mají symbolizovat sloup, u něhož byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus. Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či v místech, kde někdo zahynul. Často bývají obklopena památnými stromy.
Sloup Nejsvětější Trojice na Malé Straně
Dílo pochází z dílny významného sochaře Jana Oldřicha Mayera. Sloup byl i tento vyhotoven jako projev díku za to, že z Prahy v roce 1713 vymizela morová epidemie, které podlehlo velké množství lidí. Sloup nechali v roce 1715 zhotovit malostranští radní, některé plastiky však byly doplněny až po hladomoru v roce 1772.
Sloup Nejsvětější Trojice na Malé Straně
Dílo pochází z dílny významného sochaře Jana Oldřicha Mayera. Sloup byl i tento vyhotoven jako projev díku za to, že z Prahy v roce 1713 vymizela morová epidemie, které podlehlo velké množství lidí. Sloup nechali v roce 1715 zhotovit malostranští radní, některé plastiky však byly doplněny až po hladomoru v roce 1772.
Sloup Nejsvětější Trojice na Malé Straně
Dílo pochází z dílny významného sochaře Jana Oldřicha Mayera. Sloup byl i tento vyhotoven jako projev díku za to, že z Prahy v roce 1713 vymizela morová epidemie, které podlehlo velké množství lidí. Sloup nechali v roce 1715 zhotovit malostranští radní, některé plastiky však byly doplněny až po hladomoru v roce 1772.
Sloup Nejsvětější Trojice na Malé Straně
Dílo pochází z dílny významného sochaře Jana Oldřicha Mayera. Sloup byl i tento vyhotoven jako projev díku za to, že z Prahy v roce 1713 vymizela morová epidemie, které podlehlo velké množství lidí. Sloup nechali v roce 1715 zhotovit malostranští radní, některé plastiky však byly doplněny až po hladomoru v roce 1772.
Sloup Nejsvětější Trojice na Malé Straně
Dílo pochází z dílny významného sochaře Jana Oldřicha Mayera. Sloup byl i tento vyhotoven jako projev díku za to, že z Prahy v roce 1713 vymizela morová epidemie, které podlehlo velké množství lidí. Sloup nechali v roce 1715 zhotovit malostranští radní, některé plastiky však byly doplněny až po hladomoru v roce 1772.
Sloup Nejsvětější Trojice na Malé Straně
Dílo pochází z dílny významného sochaře Jana Oldřicha Mayera. Sloup byl i tento vyhotoven jako projev díku za to, že z Prahy v roce 1713 vymizela morová epidemie, které podlehlo velké množství lidí. Sloup nechali v roce 1715 zhotovit malostranští radní, některé plastiky však byly doplněny až po hladomoru v roce 1772.
Sloup Nejsvětější Trojice na Malé Straně
Dílo pochází z dílny významného sochaře Jana Oldřicha Mayera. Sloup byl i tento vyhotoven jako projev díku za to, že z Prahy v roce 1713 vymizela morová epidemie, které podlehlo velké množství lidí. Sloup nechali v roce 1715 zhotovit malostranští radní, některé plastiky však byly doplněny až po hladomoru v roce 1772.
Valeč - sloup se sousoším nejsvětější trojice
Kníže Jan Kryštof Kagera,nedaleko zámku nechal vystavět architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710–1728 kostel Nejsvětější Trojice. Před jeho průčelím stojí také sloup Nejsvětější trojice od K. M. Kaňky z roku 1725.
Hřebenáč - skalní útvar - Sloup, Blansko
Městys Sloup (německy Slaup) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji zhruba 9 km severovýchodně od Blanska na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Název městyse je odvozen od osamělé skály sloupovitého tvaru s názvem "Hřebenáč".
Hřebenáč - skalní útvar - Sloup, Blansko
Městys Sloup (německy Slaup) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji zhruba 9 km severovýchodně od Blanska na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Název městyse je odvozen od osamělé skály sloupovitého tvaru s názvem "Hřebenáč".
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pomník Zákupy
Sousoší Nejsvětější Trojice (též zvaný Trojiční sloup), je barokní sousoší z roku 1708 na zákupském náměstí Svobody. Je označován za jednu z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek města, a je chráněn jako kulturní památka České republiky.