Results (173)

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina SONY DSCKrušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina - pastviny SONY DSCKrušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina - pastviny Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina -pastviny Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina - Měděnec Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu), jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Výhled do krajiny.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušnohorská krajina Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Diana a Jelení skok V záběru - vůz lanové dráhy.



Rozhledna nacházející se na Výšině přátelství (560 m n.m.) byla zbudována v roce 1914 a poskytuje nádherný pohled nejen na lázeňské město, ale i na široké okolí Karlovarska a Krušných hor.

Mezistanicí je i známý Jelení skok.

Diana a Jelení skok Rozhledna nacházející se na Výšině přátelství (560 m n.m.) byla zbudována v roce 1914 a poskytuje nádherný pohled nejen na lázeňské město, ale i na široké okolí Karlovarska a Krušných hor.

Mezistanicí je i známý Jelení skok.

Diana a Jelení skok Rozhledna nacházející se na Výšině přátelství (560 m n.m.) byla zbudována v roce 1914 a poskytuje nádherný pohled nejen na lázeňské město, ale i na široké okolí Karlovarska a Krušných hor.

Mezistanicí je i známý Jelení skok.

Diana a Jelení skok V záběru - rozhledna Diana.



Rozhledna nacházející se na Výšině přátelství (560 m n.m.) byla zbudována v roce 1914 a poskytuje nádherný pohled nejen na lázeňské město, ale i na široké okolí Karlovarska a Krušných hor.

Mezistanicí je i známý Jelení skok.

Diana a Jelení skok Rozhledna nacházející se na Výšině přátelství (560 m n.m.) byla zbudována v roce 1914 a poskytuje nádherný pohled nejen na lázeňské město, ale i na široké okolí Karlovarska a Krušných hor.

Mezistanicí je i známý Jelení skok.

Diana a Jelení skok V záběru - příjezd vozu na stanici Jelení skok.



Rozhledna nacházející se na Výšině přátelství (560 m n.m.) byla zbudována v roce 1914 a poskytuje nádherný pohled nejen na lázeňské město, ale i na široké okolí Karlovarska a Krušných hor.

Mezistanicí je i známý Jelení skok.

Diana a Jelení skok V záběru - spodní nástupní stanice.



Rozhledna nacházející se na Výšině přátelství (560 m n.m.) byla zbudována v roce 1914 a poskytuje nádherný pohled nejen na lázeňské město, ale i na široké okolí Karlovarska a Krušných hor.

Mezistanicí je i známý Jelení skok.

Diana a Jelení skok V záběru - mezistanice Jelení skok.



Rozhledna nacházející se na Výšině přátelství (560 m n.m.) byla zbudována v roce 1914 a poskytuje nádherný pohled nejen na lázeňské město, ale i na široké okolí Karlovarska a Krušných hor.

Mezistanicí je i známý Jelení skok.